Cestou na Koželužku

PP Radeč – severní část

Severní část přírodního parku Radeč, tedy oblast zhruba mezi obcemi Skomelno na západě a Chotětínem na východě, je tak trochu mimo zájem turistického ruchu. I já jsem si to při pohledu na mapu myslel, nakonec tam ale vyrážím sám se psem a nelituji. Její zdánlivé odloučení od turistických tras jižně odsud, je vynahrazeno samotou, klidem a čistotou tohoto kusu přírody.

Auto parkuji v obci Přívětice, na nejprostornějším místě, před obecní hospodou. To se ovšem nelíbí místní (poněkud hysterické) paní starostce a zatím co splývám s lesem, volá policii ČR. Ta ale k její smůle zjišťuje, že parkuji dle předpisů a k odtažení, či blokové pokutě není žádný důvod. I tak to ale celkový dojem z výletu poměrně kazí. Doporučuji všem raději parkovat jinde, tady asi o turisty nestojí.

Úvozovou cestou po červené přicházíme na rozcestí Na Kramářské. Kousek odsud, mezi rybníky Jordánek a Škaredá se napojujeme na naučnou stezku Putování s Dubíky a jdeme po ní až k silnici nad Skomelnem. Volíme polní cestu nad obcí zahalenou v mlze a po chvíli už jsme na zelené, která nás přivádí na rozcestí Pod Babskou skálou. Zůstáváme na zelené a dlouhou, teď již i sluníčkem probarvenou cestou zvolna míříme k rozcestí Rovný.

Zde se nachází odbočka ke zbytkům vodní tvrze se dvěma rybníčky. Je to pěkné místo, máme pěkné světlo, tak se i dobře fotí. Chvíli couráme po hrázi a chvíli zase posedávám na přírodní lavičce u rybníčku a trochu se kochám.

 

Osada Rovný se poprvé uvádí v roce 1367, ale první výslovná zmínka o zdejší tvrzi pochází až z roku 1418, kdy zde sídlil Lvík z Jivjan. Další historické zprávy jsou velmi neúplné a víme jen, že ještě roku 1573 byla tvrz Rovný s dvorem prodávána. Je však možné, že již v této době nebyla tvrz obývána. V 16. století totiž odlehlá ves postupně upadala a k jejímu definitivnímu opuštění došlo za třicetileté války. V 17. století se již uvádí pouze dvůr a mlýn, zvaný Lhotský.

(Zdroj: © Jan Anderle Encyklopedie českých tvrzí, II. díl, nakladatelství ARGO 2000)

 

Přicházíme na rozcestí U Zámečku, zelená pokračuje dál do vsi Plískov, my volíme červenou směrem k Chotětínu, což je obec na rozhraní přírodního parku Radeč a CHKO Křivoklátsko. Tady se naším souputníkem stává modrá a vede nás pěkným kusem lesa do vísky Sebečice. Kousek za vsí, v polích směrem na Vejvanov se telefonicky dozvídám o akci přívětické starostky a volím tedy nejkratší cestu zpět. Poslední zajímavostí dnešního výletu je tak odbočka na Babskou skálu. Tady měl stát na skále hrad, ale zůstalo jen u fáze založení, vlastní stavba se nikdy nedokončila. Z místa jsou pak pěkné výhledy do kraje.

 

Hrad na Babské skále je zaniklý nedostavěný hrad, jehož zbytky se dochovaly Babské skále u Pajzova, části obce Vejvanov v okrese Rokycany.

Písemné prameny o hradu mlčí, za jeho výstavbou pravděpodobně stojí snaha o ochranu blízkých nalezišť železné rudy ve 14. století. Stavba hradu byla patrně ukončena již v jeho první fázi a místo tak dnes odborníkům dává jedinečný náhled do podoby začátků budování hrádků.

Hrad stával na skalním suku, který na severní přístupové straně chránil nedokončený šíjový příkop. Před ním zůstal do nepravidelného valu navršený materiál. Skalní povrch v zadní části hradního jádra nese stopy po úpravách.

(Zdroj: wikipedia.org)

 

Po necelém kilometru se dostáváme zpátky k rozcestí Pod Babskou skálou. Stejnou cestou jakou jsme sem přišli, se zase vracíme zpět. Původně zamýšlenou odbočku k židovskému hřbitovu východně od obce Radnice necháváme na jindy. Dnešní výlet se i tak vyvedl a my si připisujeme dalších 25 km do deníku.

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.